MUSE v Praze 22.11.2012

30. listopadu 2012 v 22:10 | cassie |  Recenze
Ok,takže tenhle článek píšu podruhý a zřejmě už nebude tak propracovaný jako originál,jelikož po tom, co jsem se s tím piplala 2 hodiny a několikrát to předělala než jsem s tim byla spokojená tak.. se to smazalo a já už nemám náladu se s tim tak dělat. Nikdy jsem nebyla u kompu více naštvanější. Ne,že to teď mám v plánu odfláknout ale tak snad si pamatuju vše,co jsem chtěla napsat. Uplynul týden, při kterém čas moc nebyl. A.. no o tom spíše napíšu kdyžtak do deníku, teď k tomu nejlepšímu dni v roce:)) ..

Jaký to bylo? Moc krátký. Chtěla bych se tam vrátit. Nestačila jsem to vstřebat tak, jak jsem chtěla. Chci se vrátit do doby, kdy byly ještě volná místa na stání a koupit si je. Klidně bych tam byla sama,to je jedno. Možná by mě ty velcí týpci udupali, to je jedno. Ale byla bych mezi těmi, které Matt objal.

Škoda, že se mi to předtím neuložilo nebo že jsem to nenapsala hned po koncertě. Teď už to není čerstvý a moje největší vzpomínka je rozmazaný obraz doprovázející pocity blaženosti. Jo, mám je hodně ráda a 'vůbec' jsem na tom koncertě nevypadal jako debil,když jsem je viděla naživo.

Takže pro začátek, abych si trochu oživila paměť, malý odstavec pro ty,kteří to nebudou číst celý - pár maličkostí,co se mi líbilo:
velká obrazovka v podobě obrácené pyramidy - Chrisovo solo - Mattův typický taneček - prostředí jako z 'jiného světa' - uřvaní fanoušci - Mattovo vyslovení 'Praha' tím sexy britským přízvukem - videoklipy, většinou na téma smrt a zkáza - efekty - Mattovy supr čupr brejle při písničce Madness..

Ve čtvrtek mám normálně ještě trénink,takže jsem se domluvila s F. a odešla dřív, abychom to stihli. V aréně jsem pak viděla většinou lidi od 17 do 25 až 30. Tu a tam se mihl nějaký čtyřicátník. Byla jsem tam jedna z nejmladších a jsem celkem ráda,že tam byli hlavně starší, protože ty 20tiletý týpci to tam rozjížděli nejvíc, až jsem se zastyděla a snažila se řvát,skákat (chovat se jako magor) víc. Ne prostě jsem největší fanynka Muse!! :D
Ze začátku jsem se ale bála. Co když se jim nepovede strhnout celou arénu do nálady? Povedlo. V druhé polovině koncertu? Naprosto všichni stáli a atmoška žůžo labůžo. Co když nebudou naživo tak úžasní? Byli lepší než jsem myslela.
O tohle jsem se obávat nemusela. Za to,jak jsme tam tak tu hoďku čekali (celou tu dobu tam dělali brejky s podiem), došlo mi, že nebudu moct tolik vyvádět kvůli těm dvěma nepříjemným ženám ( ? - nevim, jak to pojmenovat). Celkově v tý první polovině se všicí teprve rozjížděli. Čechům to holt asi trvá než se hoděj do pohody s hudbou a tím vším okolo.. Ne,že by to bylo mrtvý,to ani náhodou. Na druhý straně arény a samozřejmě na stání tam skákali pořád a i u nás,ale já jsem zrovna byla v těch řadách,kde ty lidi chtěli sedět. Hm. Takže kdykoliv se naskytl sebemenší náznak,že se postavim nebo začnu křičet víc nahlas, hodila na mě ta ženská takovej 'Shut up' pohled,že jsem si kecla zpátky na prdel. Nechápu, co dělaly, když se nakonec přidaly taky.

Co se týče skladeb. Přibližně půlka byla z nového alba a druhá známé hity. Po dvou prvních byly Resistance a Supermassive black hole, což znamená, že jsem byla vystříkaná už na začátku. Slyšet naživo takovouhle sexy píseň,to by ani jinak nešlo. A ovšem, že hráli moje další srdcovky. Sunburn, Undisclosed Desires, Time Is Running Out, Uprising atd. Akorát New Born nehráli.. Z těch nových se mi nejvíce líbilo Animals, Madness!, Follow me a Supremacy.

Před přídavkem lidi šíleli,páč to trvalo déle než obvykle a někteří nahoře dokonce odešli v domnění, že nebude. Ale vypadalo to,že tam zas něco možná předělávali, bůh ví. Prostě byl a bylo to krásný zakončení. Lidi teda přestali dupat a začali zpívat Starlight. Na tuhle písničku se při koncertech většinou tleská do vzduchu. Bylo to pěkný. Souzněnost mezi fanoušky. Nikomu se nic neříkalo,každej prostě věděl, o co jde. Stejně jako na Knights of Cydonia,kterou hráli předtím, to pro změnu lidi bouchali pěstí do vzduchu. (Až na M. dokud jsem ji nevysvětlila,že to není posunek nějaký sekty.) Úplně poslední zahráli Survival. Připomnělo mi to olympiádu. Pak už byl najednou konec a já tomu nemohla uvěřit,že to uběhlo tak rychle. Povedlo se mi ještě získat tričko Muse, který tam bylo poslední. Muhehe.

Kdy se mi chtělo brečet? Když Matt sestoupil dolů (nevim, jestli i Chris a Dom) a šel mezi diváky. Ale jen k první řadě. Achjo. Nesmějte se, já vážně byla v depresích. :D
A okamžik největší euforie? Hmm. Nejspíš když se Matt rozběhl a sjel pokolenou do půlky podia. Sledovala jsem každý jeho pohyb. Vlastně ne. Když měl Chris solo,tak jsem měla uši a oči jen pro něj, stejně jako osatní. Nevěděla jsem,že má taky tak krásný hlas. A ani to,že měl problémy s alkoholem. Jediná opravdu pomalá písnička. Matt v tuhle chvíli jaksi opustil podium a pak se objevil u Doma. Vůbec nezpíval,tohle bylo čistě Chrisovo číslo.
"Wait just a while
While I'm drowning in denial" - potlesk, řev a pak už jen pohupování do rytmu s rukama nad hlavou

Doufám, že až se vrátěj, tak tentokrát budu mezi těmi vepředu. Naivně v to budu věřit. Je jedno jestli se vrátí jen kvůli penězům nebo kvůli tomu,že by Matt myslel upřímně to, že se sem budou muset vracet pořád a pořád dokola kvůli té atmošce. Jako nevadilo by mi to.
Bylo to prostě nádherný, úžasný, krásný, skvělý, nejlepší. 10/10


Tumblr_mdy05vh6ao1runv3vo2_500_large



 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 KT Wild* KT Wild* | Web | 5. prosince 2012 v 18:07 | Reagovat

M. :'D Lepší zkratku jsi jí dát nemohla.

Víš co na tobě nenávidím?Tu tvojí sebekritiku,ti za to nabančim už. :D Ten článek vůbec není špatnej (jo,sice to není podle mýho vkusu,co se týče gramatiky - zbytečný tečky a nespisovný,ale já jsem na tohle nějak zvyklá od sebe,tak asi proto...).

Nebreč,příště se tam určitě dostaneš. :D
Já myslela,že Matt měl problémy s alkoholem...Aha,tak Chris no.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama