Listopad 2012

MUSE v Praze 22.11.2012

30. listopadu 2012 v 22:10 | cassie |  Recenze
Ok,takže tenhle článek píšu podruhý a zřejmě už nebude tak propracovaný jako originál,jelikož po tom, co jsem se s tím piplala 2 hodiny a několikrát to předělala než jsem s tim byla spokojená tak.. se to smazalo a já už nemám náladu se s tim tak dělat. Nikdy jsem nebyla u kompu více naštvanější. Ne,že to teď mám v plánu odfláknout ale tak snad si pamatuju vše,co jsem chtěla napsat. Uplynul týden, při kterém čas moc nebyl. A.. no o tom spíše napíšu kdyžtak do deníku, teď k tomu nejlepšímu dni v roce:)) ..

Jaký to bylo? Moc krátký. Chtěla bych se tam vrátit. Nestačila jsem to vstřebat tak, jak jsem chtěla. Chci se vrátit do doby, kdy byly ještě volná místa na stání a koupit si je. Klidně bych tam byla sama,to je jedno. Možná by mě ty velcí týpci udupali, to je jedno. Ale byla bych mezi těmi, které Matt objal.

Škoda, že se mi to předtím neuložilo nebo že jsem to nenapsala hned po koncertě. Teď už to není čerstvý a moje největší vzpomínka je rozmazaný obraz doprovázející pocity blaženosti. Jo, mám je hodně ráda a 'vůbec' jsem na tom koncertě nevypadal jako debil,když jsem je viděla naživo.

Takže pro začátek, abych si trochu oživila paměť, malý odstavec pro ty,kteří to nebudou číst celý - pár maličkostí,co se mi líbilo:
velká obrazovka v podobě obrácené pyramidy - Chrisovo solo - Mattův typický taneček - prostředí jako z 'jiného světa' - uřvaní fanoušci - Mattovo vyslovení 'Praha' tím sexy britským přízvukem - videoklipy, většinou na téma smrt a zkáza - efekty - Mattovy supr čupr brejle při písničce Madness..

Ve čtvrtek mám normálně ještě trénink,takže jsem se domluvila s F. a odešla dřív, abychom to stihli. V aréně jsem pak viděla většinou lidi od 17 do 25 až 30. Tu a tam se mihl nějaký čtyřicátník. Byla jsem tam jedna z nejmladších a jsem celkem ráda,že tam byli hlavně starší, protože ty 20tiletý týpci to tam rozjížděli nejvíc, až jsem se zastyděla a snažila se řvát,skákat (chovat se jako magor) víc. Ne prostě jsem největší fanynka Muse!! :D
Ze začátku jsem se ale bála. Co když se jim nepovede strhnout celou arénu do nálady? Povedlo. V druhé polovině koncertu? Naprosto všichni stáli a atmoška žůžo labůžo. Co když nebudou naživo tak úžasní? Byli lepší než jsem myslela.
O tohle jsem se obávat nemusela. Za to,jak jsme tam tak tu hoďku čekali (celou tu dobu tam dělali brejky s podiem), došlo mi, že nebudu moct tolik vyvádět kvůli těm dvěma nepříjemným ženám ( ? - nevim, jak to pojmenovat). Celkově v tý první polovině se všicí teprve rozjížděli. Čechům to holt asi trvá než se hoděj do pohody s hudbou a tím vším okolo.. Ne,že by to bylo mrtvý,to ani náhodou. Na druhý straně arény a samozřejmě na stání tam skákali pořád a i u nás,ale já jsem zrovna byla v těch řadách,kde ty lidi chtěli sedět. Hm. Takže kdykoliv se naskytl sebemenší náznak,že se postavim nebo začnu křičet víc nahlas, hodila na mě ta ženská takovej 'Shut up' pohled,že jsem si kecla zpátky na prdel. Nechápu, co dělaly, když se nakonec přidaly taky.

Co se týče skladeb. Přibližně půlka byla z nového alba a druhá známé hity. Po dvou prvních byly Resistance a Supermassive black hole, což znamená, že jsem byla vystříkaná už na začátku. Slyšet naživo takovouhle sexy píseň,to by ani jinak nešlo. A ovšem, že hráli moje další srdcovky. Sunburn, Undisclosed Desires, Time Is Running Out, Uprising atd. Akorát New Born nehráli.. Z těch nových se mi nejvíce líbilo Animals, Madness!, Follow me a Supremacy.

Před přídavkem lidi šíleli,páč to trvalo déle než obvykle a někteří nahoře dokonce odešli v domnění, že nebude. Ale vypadalo to,že tam zas něco možná předělávali, bůh ví. Prostě byl a bylo to krásný zakončení. Lidi teda přestali dupat a začali zpívat Starlight. Na tuhle písničku se při koncertech většinou tleská do vzduchu. Bylo to pěkný. Souzněnost mezi fanoušky. Nikomu se nic neříkalo,každej prostě věděl, o co jde. Stejně jako na Knights of Cydonia,kterou hráli předtím, to pro změnu lidi bouchali pěstí do vzduchu. (Až na M. dokud jsem ji nevysvětlila,že to není posunek nějaký sekty.) Úplně poslední zahráli Survival. Připomnělo mi to olympiádu. Pak už byl najednou konec a já tomu nemohla uvěřit,že to uběhlo tak rychle. Povedlo se mi ještě získat tričko Muse, který tam bylo poslední. Muhehe.

Kdy se mi chtělo brečet? Když Matt sestoupil dolů (nevim, jestli i Chris a Dom) a šel mezi diváky. Ale jen k první řadě. Achjo. Nesmějte se, já vážně byla v depresích. :D
A okamžik největší euforie? Hmm. Nejspíš když se Matt rozběhl a sjel pokolenou do půlky podia. Sledovala jsem každý jeho pohyb. Vlastně ne. Když měl Chris solo,tak jsem měla uši a oči jen pro něj, stejně jako osatní. Nevěděla jsem,že má taky tak krásný hlas. A ani to,že měl problémy s alkoholem. Jediná opravdu pomalá písnička. Matt v tuhle chvíli jaksi opustil podium a pak se objevil u Doma. Vůbec nezpíval,tohle bylo čistě Chrisovo číslo.
"Wait just a while
While I'm drowning in denial" - potlesk, řev a pak už jen pohupování do rytmu s rukama nad hlavou

Doufám, že až se vrátěj, tak tentokrát budu mezi těmi vepředu. Naivně v to budu věřit. Je jedno jestli se vrátí jen kvůli penězům nebo kvůli tomu,že by Matt myslel upřímně to, že se sem budou muset vracet pořád a pořád dokola kvůli té atmošce. Jako nevadilo by mi to.
Bylo to prostě nádherný, úžasný, krásný, skvělý, nejlepší. 10/10


Tumblr_mdy05vh6ao1runv3vo2_500_large




Škola, Nová rodina (?) a 'trapný pořady'

10. listopadu 2012 v 0:10 | cassie |  Deník
Včera už čas napsat nebyl,jelikož jsme se vrátili v půl jedenáctý,tipuju. Včera měl totiž táta narozky (respektive předběžnou oslavu) a my jsme poprvé viděli dům Heily (neřešte tu trapnou přezdívku,už je mi trapné dávat jen písmena). Musím říct,že jsem fakt valila oči, mají 2-patrovej dům,jejich byt je až nahoře. Už jen ta chodba v přízemí s fialovou skříní a vlnitým zrcadlem. A co teprv jejich byt nahoře; střešní,zelený obývák s pěknou bílou sedačkou,zvláštní černou truhlou,krbem a .. Ne dobře,nebudu to přehnaně vypisovat,vychvalovat a vyzdvihovat. Ale poslední věc; naprosto mě dostalo rozdvojený umyvadlo:D Jak ve filmu Pan a Paní Smithovi.
A. (ano, vracíme se k písmenům), jak to říct? Zkráceně,prostě mi vadí. Ale Heila mi přijde fajn,tak to snad bude vše v cajku. Tak jsme tátovi popřáli a já nezjistila kolik mu je; měla bych se stydět,ale když s někým už nejste, slijou se vám 3 roky v 1, a pak po zprávách jsme se podívali na poslední díl Trumfy Miroslava Donutila. Jo,taky mi to zní.. jaksi vtipně a vždycky jsem si myslela,že tyhle pořady jsou naprosto trapný a vůbec ne vtipný,ale líbilo se mi to. Nevim,jak ty ostatní díly ale tenhle byl dobrej. Samozřejmě se neřežete smíchy celou tu hoďku, opravdu se to rozjede tak v půlce. Každopádně se to povedlo a V. Moravec mi tady vůbec nepřišel arogantní a nesympatický jako obvykle. No,všichni tam vyprávěli své veselé historky z rádia a pořadů a nejvíc se mi asi líbila ta o hádce mezi Rathem a Moravcem.
Většina lidí zřejmě kouká na zahraniční pořady a neříkám,že já ne. Docela často na nějaké ty rozhovory a tak,ale u některých českých se taky zasměju.

Koho nezajímá poměrně nudný článek o školách, nechť směle přeskočí následující odstavec.
Už cestou k nim mě babička bombardovala otázkami ohledně střední,jestli jsem si už vybrala. Tak,nejdřív jsem říkala,že ne a že se dneska o škole bavit nechci. Cestou zpátky však babička opět spustila,tak jsem se s ní o tom začala bavit. Neříkám,že mám už úplně jasno,ale trochu jsem si to možná po včerejšku vyjasnila,uklidila a zarovnala v té mé gedlubně. Protože byla babička učitelka,tak mi povídala o školách,kde učila nebo měla učit.
Takže z obchodek se pravděpodobně půjdu podívat na Dušní a Resslovku a z gymnázií asi na Štěpánskou,Škvoreckýho,na kterýho jdu příští týden a uvažovala jsem o Nerudovce. Zatlanku už jsem 'zavrhla' a i když mi někteří povídali o Arabský přece jen bych musela jezdit do Dejvic a pak ještě tramvají.. no oproti ostatním to je možná nejdál,myslím.
Takhle nějak. Hlavně doufám a držim si palce i na nohou v tom,abych prosím Bože,Vesmír,čínskýho boha srandy či třeba nějaký nadpřirozený slipy tam nahoře, ať chytnu dobrej kolektiv a učitele,co nejsou předpojatý. Naivní sen,ale kdo ví..)

Zítra se sejdu s Ell** a možná koupim nějaký dárky nebo knížky(?).. Mmm. No a v neděli,to je tak trochu ještě otevřený,páč jsme s mamkou chtěli do kina na něco,když je ta sleva a pořád to máme v plánu,ale mamka mě teď přesvědčuje,abych se ještě zeptala nějaký kámošky,jestli nechce.. Klidně bych i šla 2x,ale i když je ta sleva.. Přece jen Vánoce se blíží a s Luf. jdu na Rozbřesk,k tomu mi peníze stále někam mizí,i přesto,že moc neutrácím. Mí příbuzní nemohou tento rok čekat od ježíška zázraky.
Novej díl tvd - děs a hrůza, Ell mě přesvědčila a tak s ní koukám na ten >>její<< seroš a trpělivě vyčkávám na PLL a GofT.

A jaký jsou vaše plány na víkend? Už máte vybranou školu nebo se taky rozhodujete? Kdyžtak na jakou chodíte? Pište kdokoliv,cokoliv. Mám chuť si něco přečíst.

Cas.*

Přítel všech a přítel nikoho

4. listopadu 2012 v 0:29 | cassie |  Deník
Zdravím,
Tumblr_m9xrult2ij1r640kko1_500_large

nálada se mi mění podle toho jaký den v týdnu je a jaká část dne zrovna je. Ráno - katastrofa, dopoledne - nic moc,ale člověk se aspoň zatlemí se spřízněnými trotli. Odpoledne - lepší,je konec školy, pokud je trénink - jde to, a pokud byl dobrej,tak fajn. Jediný,co mě štvě je,že vždy když v úterý či ve čtvrtek přijde na konec tréninku Z., trenér se najednou chová jinak.Velká a zas tak hrozná změna to není,ale přesto mě to rozčiluje.Jako co? Je snad nervozní nebo co? Mluvila jsem o tom s M. a zjistila,že nejsem jediná,kdo si to myslí,takže to nebude jen moje fantazie. Možná budem mít trika, jestli s muffinama(?) nebo bez a s názvem složky,to se ještě uvidí.

Vybrala jsem si 'už' 2/3 školy,kam se chci podívat na den otevřených dveří, teda 3/4, ještě Škvorecký. Ale musim se na to podívat pozorněji a vybrat víc škol,ať můžu líp posoudit.
Myslim,že o tom,jak mě trochu mrzí,že kluci i v devítce neprojevili větší známku inteligence,tolerance a schopnosti mluvit o věcech,které mají pointu a nejsou o hovně,jsem asi zmínila. Tak já nevim,jestli se mi to u předchozích ročníků zdálo,že jsou v cajku.

Dneska jsem si psala s Ell (a píšu si s ní i teď,prakticky celej den),připomnělo mi to,jak se s ní dá hrozně dobře mluvit. V hodně věcech jsme si podobné,jsme cíti a líbí se nám/baví nás a prožíváme věci,které by buď ostatní nechápali proč a nebo by si mysleli,že bychom měli navštívit psychologa. No.. o tom jsme vlastně taky dneska mluvili, k jednomu jsem chodila před celkem dlouhou dobou,tak 3 roky zpátky,plus mínus. Kvůli špatnému spaní,navštívila jsem pak ještě 2 každý měl trochu jinou teorii,už ani moc nevím jaké. Každopádně mi to nějak extra nepomohlo. S Ell jsme se shodli na dosti věcech,oká vlastně na všem:D. Jsem ráda,že mám ještě ji a nenudila jsem se dneska s ní,i když jsme se neviděli(bohužel) a i když nemám závratně aktivní program.
Zítra jedem popřát T.,takže navštívíme jejich překrásnej barák.) Takovej by se mi líbil,ale asi v jiný lokalitě.. Ale když jsem nad tím nedávno uvažovala,chtěla bych spíš byt. Ne malej,ale obrovskej také ne. Tak středně velkej, útulnej, třeba v Dejvicích nebo někde,kde je to podobně pěkný. Jinak T. je můj.. no já nevim,jestli je pro to název. Když má moje nevlastní ségra manžela, je on pro mě příbuzensky něco?
Minulej víkend jsme byli na Skyfall. Čekala jsem,že se budu naprosto nudit. Bondovky mají jistý kouzlo (teda,jak který díl),ale nečekla jsem nic bombovýho. No,překvapilo. Daniela jsem poprvý viděla v roli Bonda,předtím jen starší herce. Neviděla jsem všechny,co kdy Bonda ztvárnili,ale myslím,že Daniel se na to pěkně hodí. Je to výbornej herec a nechápu,proč tolika lidem vadí a přijde hnusnej..

S Ell jsem se viděla ještě minulý víkend. Koukali jsme na speciální díl PLL. A povídali si o anime. Taky jsme polemizovali o tom,že bychom příští rok mohli na Animefest,ale to je ještě daleko. Nejsem si tak úplně jistá jestli je v Praze nebo jestli aspoň každej rok. O Brně to vím určitě,ale to je přeci jen trošku delší cesta..
427506_250251558389753_237198623028380_576900_391024595_n_large