Prázdninové dny.

11. července 2013 v 20:29 | cassie |  Deník
Asi bořím rekordy. Těch maličkostí se nahromadilo, ale až tak velké změny nenastaly, tak jsem nevěděla co psát. Nebo věděla a vlastně jsem i dvy články napsala. Ten první jsem nezveřejnila, protože jsem ho nestihla dokončit než jsem odešla a když jsem se na to skoro po týdnu podívala, zarazila mě poslední věta. Nebyla dopsaná a načínala jednu myšlenku, kterou už jsem si nepamatovala, prostě jsem to nechápala a nemohla jsem si vzpomenout, kam jsem tím mířila. Překvapilo mě, že si to nepamatuju. Navíc to vypadalo, že to bylo něco, co mě i naštvalo.. a to si většinou člověk pamatuje, ne? I teď se snažím si vzpomenout, jenže mozek neodpovídá. No co, kdyby to bylo opravdu něco důležitýho, tak jistojistě nezapomenu. Ten druhý článek jsem nezveřejnila kvůli tomu, že se to týkalo jiných lidí a mě ani tolik ne a bylo mi nakonec blbý o tom psát. Ono bohatě stačilo, že jsem si to napsala pro sebe.

Devítka utekla poměrně rychle. Někdo mi bude samozřejmě chybět, ale těch lidí je pár a s těmi, co mám opravdu ráda se budu scházet, takže mě to netrápí a doteďka mě nepopadla žádná melancholická nálada, že mi bude ta škola chybět atd.
Jsem zvědavá a taky se i trochu bojím střední, ty ostatní budoucí středoškoláky, co jsem potkala na rozřazovacích testech. Nic hroznýho, ovšem neměla jsem z toho dojem, že by to byli lidi, s kterými si budu rozumět. Jasně, byl to jen jeden den, však já vím a pravděpodobně to i bude v cajku.

O prázdninách jsem zatím byla u babiček a viděla se s kamarády. Bára u mě přespala, myslím, že poprvý a bylo to fajne. Jen jsem si nemohla pomoct a přemýšlela, proč se mnou nemůže o jedný věci mluvit. Když jsem mluvila ještě s jednou kamarádkou ze starý školy, zjistila jsem něco, co mě ..no překvapilo a jen utvrdilo v tom, že s osobou, která jde na stejnou školu jako já a zmíněná kamarádka si rozhodně rozumět nebudu.

V nebližší době nic v plánu nemám, v dohledný době by někdo od nás z rodiny chtěl na dovolenou a taky bude tábor. Tam to bude určitě zase zajímavý.. Doufám, že se mi tentokrát nebude nikdo hrabat v mobilu a že mě nikdo nebude buzerovat s tím, jak chce mít 10 bodů a sušenku! Bože. A málem bych zapomněla zmínit, že přijede Barča z tábora, na tu se těším. Ještě ten den pak pojedu já k ní.

Blíží se můj svátek. Nic extra jsem si neporučila, jen dort a knížku. Pátý díl Hry o trůny. A jelikož jsem byla zvědavá, tak si troufám říci, že se ho i dočkám. :-)

Mějte se hezky a užijte si prázky!!
 

Doufám v přerušení stereotypu.

17. února 2013 v 22:12 | cassie |  Deník
V průběhu týdne jsem sem už psala,ale článek se na blogu neobjevil. Nevím, jestli je to chyba blogu či kompu. Trochu mě to nakrklo, podruhý to vážně nenapíšu stejně, ani si všechno, co tam bylo a co jsem vám chtěla říct nepamatuju. Těm, co tu už čtou podruhý, zřejmě došlo, že nebudu psát každý den, i když bych někdy chtěla a vyhnula bych se tomu, že něco (pro mě) důležitého zapomenu. Ale musím se přiznat, že když jsem jednou měla čas a něco jsem psala, tak jsem to nakonec smazala; zkrátka proto, že to nebylo dobrý a teď to není ten případ, kdy holka, která píše krásně a ví to, napíše něco takového, aby vypadala skromně či co, vážně to nebylo dobrý.
A co nového? Tak minulý víkend jsme byli u babči, byla jsem dost unavená a apatická, buďto bylo tím počasím anebo (pravděpodobněji) nedostatkem spánku.
Tento týden budou prázky a já opět doufám, že vše stihnu ještě před odjezdem.(Jedem do Rakouska, celkem se těším, první lyžovačka v roce - večer se vidím u knížek, pokud tam nebude dobrá parta.) A taky doufám, že poruším stereotyp nejen ohledně školy, ale taky co se týče toho spánku, školy a měla bych si sehnat tu knihu.. aneb vůbec se mi do ničeho nechce. Chtělo by to.. hmm hned víc věcí, ale ty jsem psát nebudu.,D
Už jsem se začetla do GofT a zjistila jsem, že kámoš na to kouká. Taky celkem zajímavý, že možná jedem na stejné místo na prázky, i když blbost.. Rakousko přeci jen není zas tak malý. Ovšem do Itálie jsme jezdili taky na stejné místo. Jedna kámoška chybí, druhá stále 'šílí' z toho Jistého. Achjo..modlim se, modlim se stále a pořád, chtělo by to nějakej řád. Haha. - Zas ta apatie.
Jedna blogerka (teď nebudu jmenovat, protože si nejsem jistá, u které jsem to četla) se zmiňovala o Carrie Diaries. Koukla jsem se na to a musím říct, že to vůbec není špatné a líbí se mi to. A co hlavně.. dost mě překvapilo, když jsem zjistila, že to napsala Candace Bushnell. Jak já bych chtěla vidět/přečíst ty knížky a hrozně moc se chci podívat na seroš Sex ve městě, nevím proč ale chci. :D Ovšem nikde to nemůžu najít online nebo ke stáhnutí.
No nic, mějte se fanfárově.

Novinky.

26. ledna 2013 v 0:19 | cassie |  Deník
Takžé, co je nového? Začnu asi tím nejvíce nudným; školou. Už jsem si vybrala střední, jsou to dvě ekonomická lycea. Jestli mě vezmou na obě, tak budu možná chvíli váhat. Obě jsou podle mě dobrá, jedno má sice výhodu v tom prostředí, vybavení a i celkově atmošky, ale to druhé je zase blíže. Známky.. no budu mít určitě jednu trojku a doufám, že bude jediná. Minulou neděli jsem byla poprvé na zápase, nikdy jsem na žádném sportovním utkání nebyla a překvapilo mě, že jsem se nenudila. Dokonce se mi to líbilo. Hrála Sparta proti Chomutovu. Sparta vyhrála, ale bylo to setsakramentsky těsný. I na prodloužení byla pořád remíza, i když goly byly - tři, avšak ani jeden rozhodčí neuznali, takže si představte meganaštvaný fanoušky sparty, jak křičí nadávky, skandují a z celé scény okolo máte dojem, že ten konec světa přeci jen přijde, jen o něco později. Mezi ty fandy patřily i EK a Li, nevěděla jsem, že je to baví, aspoň ne tak moc. Ale jsem ráda, že nepatří mezi ty holky, co to jen tak říkají. Bylo to suproš a hodně mě dostal zpěv Li. Jak to popsat? No, jednoduše se za nás táta EK styděl tak moc, až radši odešel.
Dočetla jsem Pretty little liars, s povinnou četbou jsem samozřejmě nepokročila. Místo toho jsem už trochu načla Hru o trůny. Já se do čtení prostě nutit nemůžu, musím na to mít chuť.
Díky Luf jsem dneska viděla naprosto úžasný nejmenovaný film!* S tím nejmenovaným trochu trapčím, jmenovat bych ho klidně mohla, tady mě asi těžko někdo vystopuje. Ale tak proč jednou neudělat z komára mamuta? No jo,dělám z toho trochu kovbojku - menší narážka na to, o co se jedná, kterou zřejmě pochopím stejně jen já.
Málokdy se stává, že mám dobrý pocit po tréninku. A teď abyste mě pochopili, myslím tím dobrý pocit z výkonu. Ne z celkového tréninku. Vždycky se snažím, hlavně při posilování, ale tentokrát to byl i pocit, že jsem něco udělala skoro úplně správně. A to je pro mě dosti nové, neznámé a příjemné. Anebo mi bylo fajn jen kvůli tomu, že byl pátek, nemusela jsem pospíchat a měla jsem proč se těšit domů. Je to dost možné, protože kolikrát nevím, proč se určitým způsobem cítím. Blbý, když se v sobě nevyznám. Pravděpodobně to bylo všechno dohromady a ..tohle už radši utnu, opět začínám blábolit.
Poslední dny/týdny/měsíce stále přemýšlím o něčem a o ničem, pořád si v halvě omílám něco jako.. afirmace?:D
(Kač-Ducku? Píšu to správně?) Ale trošku jiný, převtěluji se v tom já i všichni a vše ostatní. Nepůsobím jako snílek a třeba ani nejsem, spíš jsem ignorant, co nevnímá, takovej Ferb. Hm, třeba včera jsem se do toho zabrala tak moc, že jsem si po půl roce spletla bus. Sama sobě se tlemiti musím.
Zatím se mějte, Cas.
 


Chaoticky a narychlo.

23. ledna 2013 v 23:45 | cassie |  Deník
Už pár týdnů jsem nic nenapsala. Jelikož jsem unavená, tak to nebude dlouhý článek. Jen zmínka o tom, že žiju. Protože je mi celkem blbý, že jsem sem nepsala skoro měsíc. Párkrát mě i napadlo, co sem dát, jenže jak už je to delší doba.. Ve čtvrtek či v pátek Vám napíšu menší info z posledních dnů. Nečekejte nic převratného.
Dneska to bude snad poprvé za poslední půlrok, co půjdu spát dříve jak ve dvě. Jen abych to nezakřikla.
Příště už něco smysluplnějšího:) A nějaký ty obrázky, co se mi líbí či mě i inspirují, bude tam i pár citátů od Stephena Kinga, vím o něm sice delší dobu, ale až v poslední době se víc zajímám. Až nebudu mít co číst, rozhodně bych chtěla zkusit něco od něj. Nejsem si teď jistá, ale myslím, že má biografii, která asi nebyla přeložena do češtiny. V rozhovoru u Fergusona mi byl sympatický a citáty má pěkné, hlavně se mi líbí, jak mluví o Harrym Potterovi a u zmínce o Twilight jsem musela zasmát. :D
Avhx3xpceaagrgw_large


26740191507066133_n7wjraaf_c_large


282916_10150868118206890_205824791_n_large

Tumblr_memxgf1taq1qiwclbo1_400_large

Il_570xn.418439789_i7x0_large

Tumblr_ljmy67bbwz1qb13xjo1_500_large_large

Rok 2013

3. ledna 2013 v 19:31 | cassie |  Deník
A je to tady. Rok 2013; jsem zvědavá jaký tento rok bude. Ještě na začátek Vám chci popřát stejně jako ostatní blogeři mnoho úspěchů, vyplněných předsevzetí a plánů a hlavně pevné zdraví a štěstí do nového roku!!! :)

Přemýšlela jsem, jestli si mám dát předsevzetí a nakonec jsem se rozhodla že ne. Aspoň ne nahlas a veřejně, abych to nezakřikla a navíc jsem zjistila, že mi většinou věci vyjdou (víceméně) když si to moc neplánuji. Plánování mi až tak moc nejde a navíc mě to nebaví, protože mi to nikdy nevyjde tak jak si představuji. Tentokrát mám v hlavě prostě pár drobností, které chci a třeba to vyjde. Nic víc, žádné rozepisování.

Na Vánoce jsem dostala knížky Game of Thrones, za ty jsem byla opravdu hodně ráda, i když jsou 'trošku' tlustší, já je prostě přečtu! To vůbec nebude problém, za to povinná četba.. ta si bude muset počkat. Dostala jsem ale i jiný knížky. Od sestřičky Větrnou hůrku, Vampýrskou akademii 4 a Pretty little liars od Ell, do kterých už jsem se začetla a možná už je dneska budu mít přečtené. Mm, i přesto že mi plánování nejde, možná bych si měla udělat nějaký seznam, mám v tom trochu binec a dost se to kupí.. Nevím, co dřív a to jsem si řekla, že musím ještě jednou přečíst Hobita.

Což mi připomíná minulý pátek. Konečně jsme s mamkou šli do kina na Hobita! Byla jsem nesvá z toho, že už to ostatní viděli a já pořád nevěděla, jaké to je. No, je to úžasný film! Asi se (ne, určitě!) dostane mezi mé nejoblíbenější filmy. Hned po skončení filmu jsem si doma našla toho herce, co hrál Bilba 'BegnzZze' - neřešte :D, Martina Freemana. Není moc známý, ale hrál výborně, takže pro mě (jakožto labužníka dobrých filmů a seriálů) byla prakticky povinnost podívat se na další jeho film. Nebo-li v tomto případě seriál, opravdu skvělý seriál (Britové za tohle u mě dostávají plusový bodík) Sherlock. Nehraje tam však samotného velikána Sherlocka, ale jeho pomocníka a zřejmě jediného přítele Johna Watsona. Ani herec hrající Sherlocka nezklamal. Třeba se tu ještě o tomto bohužel krátkém seriálu zmíním. Zatím jsem na konci 1. série, ale nebojte druhou zkouknu dřív než řeknete vražda. A že tam jsou povedený!

Achjo, píšu lehce nesystematicky, co? Sotva jsem dořekla = dopsala mé dárky od ježucha a už skáču do jiného tématu jako Daniel Čech. No, zbytek dárků už byl stejně nudný, až na jednu věičku, tu jsem opravdu nečekala..

Silvestr nakonec dopadl dobře. Byla jsem u Kachny, venku jsme moc dlouho nebyli a jsem vlastně ráda, protože jsem celou cestu ke Kachně a taky po tu chvíli, co jsme byli venku měla pořád paranoidní strach, že mi někdo hodí pod nohy petardu jako před dvěma rokama. Nestalo se! Pokecali jsme, měli šáňo a neúplně dobrý lízátka a celkově to byla pohoda.



11 otázek

28. prosince 2012 v 20:41 | cassie |  Deník
11 otázek, na které mě vyzvala odpovědět KT Wild.

1. Jaká osoba je nejdůležitější ve tvém životě?
Nikdo. Mám pár lidí, co jsou pro mě nějakým způsobem důležití (Kachna, Ell, Luf) a taky rodinu. Vybrat ale jednoho nemůžu. Nikdo z nich nevybočuje.
2. Věříš na konec světa?
Jestli autor otázek myslel rok 2012, tak ne. Možná se něco stane, ale ne nevěřím. Věřím ale v konec světa obecně. jednou to přece přijít musí. Možná se proměníme v černou díru nebo nás pohltí Slunce, ve finále to je jedno.
3. Je nějaký film,co ti ovlivnil život?
Hodně težká otázka. Je hodně filmů, které mě ispirovaly anebo přiměly se nad něčím trochu víc zamyslet. Ale že by mi nějaký ovlivnil život? To ne. Svým způsobem mě ale filmy ovlivňují pořád. A seriály.
4. Tvůj názor na :
kamarády s výhodami -
Po tom, jak se o tom najednou všude mluvilo, a každý chtěl být kamarádem s výhodami, mi to začalo lézt krkem. Nevidím nic špatného na tom, že se dva kamarádi stanou pro sebe něčím víc, než předtím byli - stává se to často, myslím. Ale narazíte na tom na internetu, jakákoliv zmínka o tom prakticky pořád jednu dobu, stane se z toho otravné téma a znechutí vám to ten film, který vám předtím přišel docela fajn. A jinak mi přijde skoro nemožné, aby spolu dva kamarádi spali bez citů. Kdyby to byl cizí člověk tak možná nic necítí, ale kamarád? To musí být sakra divný ..
promiskuitní sex -
Nedokážu si představit, že bych to udělala. Myslím jen tak, že bych chtěla. Pohlížím na to asi takhle, i když s tím zkušenosti nemám: S každým dalším člověkem, s kterým máš sex ztrácíš kus sebe; člověk, co se jen tak dá naprosto cizí osobě musí být hrozně.. nestabilní po tom všem. Možná to je pro někoho jednoduchý, ale mě by to zasáhlo hodně, protože jsem citlivá. Vždyť v tu chvíli je člověk zranitelný, ukazuje se i vnitřně, tělo je spojený s duchem, takže jako by si vlastně ukázala dotyčnému jedno ze svých tajemství. S každým dalším ztrácíš sebeúctu až žádnou nemáš a připadáš si jako nicka. Jestli je to člověk, kterému to problém nedělá, tak ho pravděpodobně nikdy plně nepochopím. Jestliže se jedná o člověka, co se k tomuto dostal ze zoufalství, přijde mi to smutné a.. špatné. Když o nějakém případu slyším, chci pomoct, ten člověk potřebuje pomoct.
anální sex -
Žádný zatím nemám. Ale nepřijde mi to nějak nechutný a chápu že se to někomu může líbit, tak proč ne.
porno -
V pohodě názor, ale nemohla bych se na to koukat často. Přijde mi laciný a odfláknutý. Kdyby se našlo nějaký propracovaný, dali by tam herce, kteří umí hrát a pěkně to sestříhali.. šla bych na to do kina. :D
mastrubaci -
Je to přirozený, dělá to každý, co víc říct?
5. Jakou vlasnost na sobě máš ráda a jakou naopak ne?
Je jich více. Je jedna, co mě štve a mám ji i ráda. Snažím se po většinu času poslouchat ostatní a dokážu se do někoho vcítit, někdy si ty jejich problémy beru až moc k sobě a pak jsem smutná a podrážděná za ně. A štve mě, že mě dokáže otrávit maličkost a pak podle toho působím a chovám se na ostatní. Snadno se naštvu.
6. Nejlepší věc na tvém životě a tvůj životní sen?
Už 10 minut přemýšlím, jak odpovědět. Mám více věcí, které se mi na mém životě líbí. Jedná se ale o drobnosti, nedokážu najít jednu konkrétní věc/člověka/zážitek... Být šťastná.
7. Ovlivnila tě nějaká blogerka v něčem?
Ano. KT Wild v tom, ať si založím blog, Kykyňa v tom, že mám víc věřit v lásku. Bubblegumka v tom, ať si své budoucí spolubydlící pořádně proklepnu. :D
8. Co si myslíš o holkách,co trpí bulimií nebo anorexií?
Že mají buď nějaký závažný problém anebo chtějí tak moc být hubené a perfektní až způsobí opak.
9. Co se ti vybaví při pojmu 'můj svět'?
Moje myšlenky, sny a fantazie.
10. Udělala jsi někdy někomu záměrně něco strašně zlého (teď nemyslím,že si dala bráchovi facku třeba...)?
Snažila jsem se prohrabat pamětí, ale našla jsem vždycky právě to, že jsem na bráchu něco kecla. Ale že bych schodila někoho ze schodů nebo mu chrstla tříšť do obličeje jsem tam nenašla. Tohle si většinou jen přehrávám v hlavě. Zachovala jsem se několikrát hnusně jako typický člověk, ale něco opravdu zlého. Když si vzpomenu na něco, co s tím hraničí tak to ještě dopíšu.
11. Udělala jsi někdy někomu záměrně něco pěkného (charita,dobrý skutek,....)?
Teď si nejsem jistá, jestli jsme neposílali esemesku do toho pořadu s kuřetem. Nějaká nadace pro děti. Ale extra velký skutek ne.

Chtěla jsem to řešit, teď už zájem nemám.

16. prosince 2012 v 15:02 | cassie |  Deník
Je to dar. Mám dar přitahovat k sobě cokoliv negativního, když mám dobrou náladu. Asi mi to někdo nepřeje. Budu se snažit si tu dobrou náladu udržet. Někdy je to těžký, zvlášť dneska, že. Jenom lehce nefér, že když v naší rodině má někdo špatnou náladu tak to ostatní nekomentují a nenavážej se do určité osoby, protože vycítí,že není dobře naladěn. Pokud se ale jedná o , klidně do mě rýpejte dál, dejte mi ještě nějaký důvod, proč být naštvaná či smutná. Ale co, vypíšu se anebo si zařvu do polštáře a pak už to řešit nebudu. Teď už ne, nemám zájem o jejich problémy, jestliže oni se nezajímají o druhé. To bych se z toho zbláznila, kdybych se pořád jediná snažila něco udělat správně. Nechci být hnusná, nechci být sebestředná a zajímat se jen o sebe, chci pomoct i ostatním, ale už budu pomáhat jen těm, u kterých vím, že mi to oplatí a taky chci udělat něco pro sebe, což znamená uklidnit se a přestat šílet z věcí okolo mě.

Den přemýšlení.

13. prosince 2012 v 21:59 | cassie |  Deník
Zdravím všechny, rovná se nikdo, kdo sem chodí. Což je vlastně dobře. Kachna mě vyzvala k nějakým otázkám. A odpovědi už sice mám, ale kvůli tomu, že se mi to tady zase nějakým magickým způsobem podělalo, to musím napsat znovu. Což znamená, že se to tu objeví, doufám už o víkendu. :D Omlouvám se Kachni, jsem vážně líná, ale určitě to tu bude. Teď už by to s tím kompíkem mohlo být lepší, bráška tu nějak machroval s kabelama, vůbec netuším, co to dělal, ale vypadalo to, že tomu rozumí a že to bude v cajku. :D
Normálně, když jsem nemocná, tak mám většinou blbou náladu. Ale dneska (až na ráno) jsem nebyla mrzutá jako obvykle. Potřebovala jsem si pospat a odpočinout. Posledních pár dní jsem usínala prakticky všude. V metru, autobuse, doma na gauči. A proto, že jsem dneska celý den spala, válela se a smrkala o sto šest, měla jsem spousty času přemýšlet. O všem. Od školy, rodiny přes moje puberťácké náladové pocity po lásku (myslím obecně, ne nikoho konkrétního) a naprosto bizarní myšlenky, to tu popisovat nebudu. Takový to, když uvažujete nad naprostýma hovnama 'Jak by to dopadlo, kdyby se zkřížil pudl s morčetem?' Myslim, že katastrofálně..
Mám hroznou chuť něco číst, ale něco dobrého. Už dlouho jsem nečetla knížku, která by mě pohltila, že bych ji musela číst pořád a pořád. Miluju knížky, povinnou četbu však rozhodně ne. Tu knížku, co jsem si vybrala.. Mohla jsem si vybrat lepší no, autor to píše dosti zvláštním způsobem, budu se muset přemáhat to dočíst. Navíc tam jsou často archaismy, což mě neskutečně vytáčí.
Romea a Julii jsem dočetla do půlky a nemohu se zbavit pocitu, že jsem našla jakési zvláštní vydání a ne originál. Představovala jsem si něco, co vystihuje lásku hlubším způsobem. Filosofii o lásce nebo tak něco. Je to jeden z nejznámějších příběhů o lásce a mě zatím nijak nenadchl. Připadá mi to spíš jako příběh o zamilovanosti než o lásce. Romeo se mi jeví jako křivák, lepší slovo mě nenapadá. Nejdřív pomalu umírá žalem kvůli jisté Rosalině (?) a pak najednou miluje celým srdcem Julii, kterou sotva zná. A hned se berou, i když spolu mluvili tak 2x nebo 3x ?! Příběh je hezký, ale trochu jiný a rýmy jsou krásné. No, uvidím, jaký budu mít názor na konci knížky.

Kdyby někdo omylem zabloudil na tento blog a přečetl si článek, prosím zanechte komentář, třeba o tom co budete dělat o víkendu. Nudím se a nemám co číst! :D
Cassie.

6.12.2012

6. prosince 2012 v 21:10 | cassie |  Deník
Už by to chtělo po nějaké té době zas něco napsat.
Během té doby,co jsem se sem nedokopala se toho událo.. no celkem dost, i když ve finále skoro nic. Spoustu drobností, ale nic velkého. Ani si už nepamatuju všechno.

V sobotu máme vánoční vystoupení a pokud to bude vypadat tak, jak to vypadalo dneska, tak už některým z těch slečen, které to fakt s tím smíchem,kecáním a tvrdým 'I don't fucking care' výrazem přehánějí, vpálim. Netvrdím, že já to beru extrémně vážně, že to umím na 120% dobře a že se občas nezasměju. Ale zatraceně, kdybyste viděli čemu se ty jisté slečny smějí. Ne jen, že to už není vtipný ale taky smát se v situaci, kdy vás lektor vyhodí ze studia, hrozí, že polovinu skupiny přeřazej, mi přijde hloupý, nemístný a netolerantní vůči ostatním, co tam opravdu chodí, platí to a vůči samotným lektorům. Já a ještě pár dalších holek z té velké skupiny jsme asi jediný, kterým přijde blbý takhle drze mluvit s někým, kdo je nad vámi a nějak za vás zodpovídá,něco vás učí.. Už jen proto, že je starší.
Ale tak to je jeden z více drobností, díky kterým tam už proběhli hádky. Proč to řešit, když oni nechtějí a serou na vás z kilometrový výšky? To by mi na nich muselo záležet, abych se do toho vmísila pořádně. A po dnešku mám dojem, že nebudeme moc celistvý kolektiv, kde si všichni rozumějí. Psát to sem nemůžu/nebudu, protože to je soukromá věc někoho jiného. Co můžu tak říct je, že mě to překvapilo, ale předpokládám, že mi to mělo dojít..

Trochu mi to připomnělo dnešek ve škole. Ten samý problém, trochu jiný případ. Měli jsme supl na dějepis, jednoho mladšího učitele a kluci začali mít kecy ohledně toho, co s námi chtěl tu hodinu dělat a mluvili s ním stylem, jako by to byl jejich retardovanej kamarád. Jasně, možná je ten učitel někdy divný, nemá žádný respekt a v některých situacích si neumí poradit tak dobře jako jiní, ale pořád je to učitel a mně by třeba bylo blbý takhle s ním mluvit.

Chci prázdniny s pořádnou porcí spánku, odpočinku, knížek a ještě něčeho ... . Dlouho jsem teď nepila, tak bych na silvestra mohla. Žádný plány nejsou a moc jsem nepochopila, jestli mamka chce, abych byla doma či ne.
Jo od tý doby, co jsem tu nebyla, jsem se několikrát viděla s Ell a kecali jsme o všem možným (hlavní téma glee a epic klaine drama:D). Domlouvali jsme se i s B. na g-maratonu. Můžu jen doufat, že proběhne bez zranění.

Včera jsme jako 9ťáci dělali Mikuláše a nebylo to ani špatný ani dobrý. Neměli jsme to vůbec pořádně připravený, přesto nás chválili a dostali jsme pochvalu. Mně se na tom dni líbilo hlavně to,že jsme se neučili a šli jsme domů dřív.

No, jdu si dodělat školu, pak asi vana. Vůbec se mi nechce do povinný četby, tak si spíš vytáhnu starou oblíbenou fajne knížku a nebo pujdu prostě spát.. Spíš to druhý.

Zatím, Cas)*

MUSE v Praze 22.11.2012

30. listopadu 2012 v 22:10 | cassie |  Recenze
Ok,takže tenhle článek píšu podruhý a zřejmě už nebude tak propracovaný jako originál,jelikož po tom, co jsem se s tím piplala 2 hodiny a několikrát to předělala než jsem s tim byla spokojená tak.. se to smazalo a já už nemám náladu se s tim tak dělat. Nikdy jsem nebyla u kompu více naštvanější. Ne,že to teď mám v plánu odfláknout ale tak snad si pamatuju vše,co jsem chtěla napsat. Uplynul týden, při kterém čas moc nebyl. A.. no o tom spíše napíšu kdyžtak do deníku, teď k tomu nejlepšímu dni v roce:)) ..

Jaký to bylo? Moc krátký. Chtěla bych se tam vrátit. Nestačila jsem to vstřebat tak, jak jsem chtěla. Chci se vrátit do doby, kdy byly ještě volná místa na stání a koupit si je. Klidně bych tam byla sama,to je jedno. Možná by mě ty velcí týpci udupali, to je jedno. Ale byla bych mezi těmi, které Matt objal.

Škoda, že se mi to předtím neuložilo nebo že jsem to nenapsala hned po koncertě. Teď už to není čerstvý a moje největší vzpomínka je rozmazaný obraz doprovázející pocity blaženosti. Jo, mám je hodně ráda a 'vůbec' jsem na tom koncertě nevypadal jako debil,když jsem je viděla naživo.

Takže pro začátek, abych si trochu oživila paměť, malý odstavec pro ty,kteří to nebudou číst celý - pár maličkostí,co se mi líbilo:
velká obrazovka v podobě obrácené pyramidy - Chrisovo solo - Mattův typický taneček - prostředí jako z 'jiného světa' - uřvaní fanoušci - Mattovo vyslovení 'Praha' tím sexy britským přízvukem - videoklipy, většinou na téma smrt a zkáza - efekty - Mattovy supr čupr brejle při písničce Madness..

Ve čtvrtek mám normálně ještě trénink,takže jsem se domluvila s F. a odešla dřív, abychom to stihli. V aréně jsem pak viděla většinou lidi od 17 do 25 až 30. Tu a tam se mihl nějaký čtyřicátník. Byla jsem tam jedna z nejmladších a jsem celkem ráda,že tam byli hlavně starší, protože ty 20tiletý týpci to tam rozjížděli nejvíc, až jsem se zastyděla a snažila se řvát,skákat (chovat se jako magor) víc. Ne prostě jsem největší fanynka Muse!! :D
Ze začátku jsem se ale bála. Co když se jim nepovede strhnout celou arénu do nálady? Povedlo. V druhé polovině koncertu? Naprosto všichni stáli a atmoška žůžo labůžo. Co když nebudou naživo tak úžasní? Byli lepší než jsem myslela.
O tohle jsem se obávat nemusela. Za to,jak jsme tam tak tu hoďku čekali (celou tu dobu tam dělali brejky s podiem), došlo mi, že nebudu moct tolik vyvádět kvůli těm dvěma nepříjemným ženám ( ? - nevim, jak to pojmenovat). Celkově v tý první polovině se všicí teprve rozjížděli. Čechům to holt asi trvá než se hoděj do pohody s hudbou a tím vším okolo.. Ne,že by to bylo mrtvý,to ani náhodou. Na druhý straně arény a samozřejmě na stání tam skákali pořád a i u nás,ale já jsem zrovna byla v těch řadách,kde ty lidi chtěli sedět. Hm. Takže kdykoliv se naskytl sebemenší náznak,že se postavim nebo začnu křičet víc nahlas, hodila na mě ta ženská takovej 'Shut up' pohled,že jsem si kecla zpátky na prdel. Nechápu, co dělaly, když se nakonec přidaly taky.

Co se týče skladeb. Přibližně půlka byla z nového alba a druhá známé hity. Po dvou prvních byly Resistance a Supermassive black hole, což znamená, že jsem byla vystříkaná už na začátku. Slyšet naživo takovouhle sexy píseň,to by ani jinak nešlo. A ovšem, že hráli moje další srdcovky. Sunburn, Undisclosed Desires, Time Is Running Out, Uprising atd. Akorát New Born nehráli.. Z těch nových se mi nejvíce líbilo Animals, Madness!, Follow me a Supremacy.

Před přídavkem lidi šíleli,páč to trvalo déle než obvykle a někteří nahoře dokonce odešli v domnění, že nebude. Ale vypadalo to,že tam zas něco možná předělávali, bůh ví. Prostě byl a bylo to krásný zakončení. Lidi teda přestali dupat a začali zpívat Starlight. Na tuhle písničku se při koncertech většinou tleská do vzduchu. Bylo to pěkný. Souzněnost mezi fanoušky. Nikomu se nic neříkalo,každej prostě věděl, o co jde. Stejně jako na Knights of Cydonia,kterou hráli předtím, to pro změnu lidi bouchali pěstí do vzduchu. (Až na M. dokud jsem ji nevysvětlila,že to není posunek nějaký sekty.) Úplně poslední zahráli Survival. Připomnělo mi to olympiádu. Pak už byl najednou konec a já tomu nemohla uvěřit,že to uběhlo tak rychle. Povedlo se mi ještě získat tričko Muse, který tam bylo poslední. Muhehe.

Kdy se mi chtělo brečet? Když Matt sestoupil dolů (nevim, jestli i Chris a Dom) a šel mezi diváky. Ale jen k první řadě. Achjo. Nesmějte se, já vážně byla v depresích. :D
A okamžik největší euforie? Hmm. Nejspíš když se Matt rozběhl a sjel pokolenou do půlky podia. Sledovala jsem každý jeho pohyb. Vlastně ne. Když měl Chris solo,tak jsem měla uši a oči jen pro něj, stejně jako osatní. Nevěděla jsem,že má taky tak krásný hlas. A ani to,že měl problémy s alkoholem. Jediná opravdu pomalá písnička. Matt v tuhle chvíli jaksi opustil podium a pak se objevil u Doma. Vůbec nezpíval,tohle bylo čistě Chrisovo číslo.
"Wait just a while
While I'm drowning in denial" - potlesk, řev a pak už jen pohupování do rytmu s rukama nad hlavou

Doufám, že až se vrátěj, tak tentokrát budu mezi těmi vepředu. Naivně v to budu věřit. Je jedno jestli se vrátí jen kvůli penězům nebo kvůli tomu,že by Matt myslel upřímně to, že se sem budou muset vracet pořád a pořád dokola kvůli té atmošce. Jako nevadilo by mi to.
Bylo to prostě nádherný, úžasný, krásný, skvělý, nejlepší. 10/10


Tumblr_mdy05vh6ao1runv3vo2_500_large




Kam dál